Jdi na obsah Jdi na menu
 


Určení stáří pohlednice

Určit datování pohlednice je jedním z nejsložitějších úkolů každého sběratele. Ve většině případů se přesná doba vzniku pohlednice nepodaří zjistit.

03-065_1914.jpgPři určení stáří pohlednice může v určité míře pomoci poštovní známka a razítko pošty (u nejstarších pohlednic dvě razítka, a to pošty podací a pošty dodací). Podle razítka lze zjistit datum odeslání a tím i jistou "hranici stáří" pohlednice. Ovšem datum odeslání se může lišit od data vydání pohlednice i o řadu let. V některých případech mohou pomoci i informace ve sdělení pisatele adresátovi. Do první poloviny dvacátého století bylo ze strany pisatele samozřejmostí uvádět v úvodu sdělení datum sepsání.

Pokud je pohlednice čistá (nebyla odeslána poštou) a není na ní vytištěn rok vydání, může se sběratel při určení datování orientačně řídit následujícími znaky:

  • Dlouhá adresa u většiny pohlednic se používala do roku 1906. U těchto pohlednic je zadní strana určena pouze pro adresu, na přední straně je místo pro obrázek a sdělení adresátovi.
  • Formát pohlednice zhruba do 50. let dvacátého století převažuje menší formát pohlednic 140 x 90 mm, u novějších pohlednic se používá převážně rozměr 148 x 105 mm.
  • Značka vydavatele každé vydavatelství používalo svoji značku, ale u některých se časem změnila. Někteří vydavatelé své pohlednice číslovali, což také může napomoci při určení stáří pohlednice.
  • Obrázek na pohlednici především u místopisných pohlednic lze porovnat stav daného místa, např. se starými fotografiemi.
  • Známkové pole pole v pravém horním rohu adresní strany pohlednice určené pro nalepení známky. Používá se u československých pohlednic od 50. let a jsou v něm natištěny údaje pomocí číselných kódů. Bohužel neexistovala závazná norma a tyto kódy nejsou jednotné, každé nakladatelství používalo jiný systém. Od 90. let se známkové pole k tomuto účelu prakticky nevyužívá.

 

Kódy na známkových polích největších nakladatelství v bývalém Československu

 

ORBIS PRAHA (19501978) / PANORAMA PRAHA (od r. 1978)

Vydavatelství Orbis původně číslovalo průběžně všechny své pohlednice, ať místopisné či jiné.

  • V 1. řádku je pořadové číslo pohlednice od 1 do 99999. Po vyčerpání původní číselné řady pokračoval Orbis znovu od čísla 1, tato následná číselná řada byla odlišena černým puntíkem před pořadovým číslem pohlednice.
  • V 2. řádku je pro datování důležitá poslední skupina čísel. Poslední trojčíslí (eventuálně čtyřčíslí) udává měsíc a rok výroby. (zde se tedy jedná červenec 1975)

orbis.jpg

Teprve těsně před změnou názvu na Panorama přešlo na nový systém.

  • V 1. řádku uvádí první číslice druh pohlednice: 1 = černobílá jednoduchá, 3 = jednozáběrová, 5 = černobílá montáž (okénková), 6 = montáž (okénková), 7 = umělecká, atd.
  • V 2. řádku je devítimístné číslo, které udává druh pohlednice, její obsah, způsob tisku, místo v ceníku, příplatek na cestovní ruch a jazyk.
  • V 3. řádku jsou čtyři číslice, z nichž první udává rok vydání: 9 = 1979 ale i 1989, 1 = 1981 ale i 1991, atd. Další tři číslice označují číslo výrobního rámu. (zde se tedy jedná o rok 1981 nebo 1991)

panorama.jpg

 

PRESSFOTO ČTK PRAHA (od r. 1963)

Vydavatelství Pressfoto ČTK používalo kód se třemi řádky.

  • V 1. řádku je písmenná kombinace označující druh pohlednice: Cm = černobílý ofset místní, MCm = montáž černobílý ofset místní, Om = ofset místní, MOm = montáž ofset místní,  LOm = leporelo ofset místní. Po ní následuje pořadové číslo. Pohlednice vydávané jako součást souboru měly označení SOm, SCm a číslo ve tvaru číslo souboru / pořadí v souboru. Pro jiné než místopisné pohlednice se používala písmenná kombinace bez písmene m.
  • V 2. řádku jsou dvě dvojčíslí a jedno trojčíslí. První dvojčíslí udává číslo bývalého kraje: 00 = Praha, 01 = Středočeský kraj, 06 = Jihomoravský kraj, atd. Druhé dvojčíslí udává bývalý okres (samostatné číslování v rámci jednotlivých krajů): 01 = Benešov, 02 = Beroun, 14 = Žďár nad Sázavou, atd. Závěrečné trojčíslí udává rok vydání v opačném pořadí: 779 = 1977, 879 = 1978, 789 = 1987, atd. (zde se tedy jedná o rok 1977)
  • V 3. řádku je číslo výrobního rámu.

pressfoto.jpg

 

SVÉPOMOC PRAHA (od konce 60. let)

Vydavatelství Svépomoc používalo kód se třemi řádky. Pro datování je důležitý 1. a 3. řádek.

  • V 1. řádku je pořadové číslo, u montáží (okénkových pohlednic) doplněné o písmeno K.
  • V 3. řádku je uveden měsíc/rok vydání. (zde se tedy jedná u horního pole o únor 1984, u spodního pole o únor 1976)

zp-svepomoc-praha_o.jpg

svepomoc.jpg

 

PRAVDA BRATISLAVA

Vydavatelství během své působnosti kód několikrát měnilo. Původně používalo jeden řádek, poté řádky dva. Uvedený výčet tedy nepovažujte za stěžejní.

  • V 1. řádku je uváděno číslo ve tvaru 4031/31. Číslo na první pozici udává stát: 4 = ČR, 5 = SR. Další tři čísla rozlišují město či obec: 031 = Žďár nad Sázavou. Číslo za lomítkem udává pořadové číslo negativu (každé místo má samostatnou číselnou řadu).
  • V 2. řádku je označení tiskárny a číslo výrobního rámu. Poslední čtyřčíslí udává měsíc a rok výroby (zde se tedy jedná únor 1980).

pravda.jpg

 

PRESSFOTO BRATISLAVA

Vydavatelství až do roku 1976 číslovalo pohlednice pro každý kalendářní rok vždy od čísla 1. Od roku 1977 byly pohlednice rozděleny do několika skupin (14 = čísla krajů, 50 = žánrové pohlednice) a číslovány průběžně. Každá skupina měla samostatné číslování. Nebylo rozlišeno, zda se jedná o pohlednice jednozáběrové nebo okénkové. Před pořadovým číslem pohlednice je dvojčíslí, které udává skupinu a formát pohlednice. Čtyřčíslí udává druh techniky a rok vydání: 2179 = 1979.